Polské ledy

6.3.2019 Oddílové ledolezení

Zkusit si ledolezení na přírodně zamrzlých ledopádech je v Čechách dost obtížné. Pro jejich vznik tu nejsou tak dobré podmínky, jako například v sousedních Tatrách, nebo v Alpách. Proto vznikají uměle vytvořené ledové stěny. Nejblíže k nám zaledňují jednu stěnu v Hisu a hodně známá je ledová stěna ve Víru. Na těchto stěnách se pak konají různé nácviky, školení a v neposlední řadě i soutěže. Tak je skoro nemožné si na těchto stěnách o víkendu zalézt.

A co ty přírodní ledopády? Třeba ten oficiálně povolený v Labském dole? Nachází se v CHKO a je potřeba se na něj objednat! Během dne tu může lézt maximálně 16 lezců. Takže zas objednávání a čekání na pořadí.

My Broumováci máme velkou výhodu, že kousek za hranicemi se jeden pěkný ledopád nachází. Je asi 5 km od Janoviček v Gluszyca Górna. Zde se nachází lom, kde se v 70. letech ukončila těžba melafyritu. V tomto několikaúrovňovém lomu se někdy, za dobrých zimních podmínek, ledopád vytvoří. A může být i 30 m vysoký.

Každý rok se snažíme vystihnout podmínky a na led se vypravit. Je to dobrý trénink na naše „ledovcové“ zájezdy do zahraničí. Proto jsme taky náš horolezecký oddíl v Broumově vybavili vhodnými ledovcovými „zbraněmi“.

Minulý rok jsme se ledopádů nedočkali. Asi málo mrzlo! V letošním roce jsme v únoru ty nejlepší podmínky propásli. Kolem lomu jsme jen prošli na skialpech, obdivovali jsme krásně nateklé ledy, ale neměli jsme potřebnou ledovcovou výzbroj. Další víkend se konala oddílová „výročka“ a razantně se oteplilo. Dokonce dva dny před naším naplánovaným termínem pršelo. Naše lezení bylo vážně ohroženo!

Konečně nastal den L  (ledolezení) 🙂 V sobotu ráno jsme i přes nepovzbudivé indicie naskočili do skialpů, na záda nahodili batohy naplněné ledovcovou výzbrojí a rozjeli se do Gluczyce. V pátek během dne pršelo, ale v noci se vyjasnilo a začalo pořádně mrznout. To, co se dříve tvářilo jako rozměklý sníh, se do rána změnilo v „aljašský ledovec“.

Tulení pásy dostaly pěkně zabrat, ale zvládly to. Ještě ustát slalom mezi stromy a už bruslíme po zamrzlém jezírku v melafyritovém lomu. Hladina je dokonale hladká. Děláme velké rozestupy, ale přesto se z hlubin jezera ozývají podivné duté zvuky! Máme trochu nahnáno, ale ubezpečujeme se, že lyže tu velkou váhu rozloží. Blížíme se k místu, odkud už zamrzlý vodopád uvidíme a máme velké obavy, jestli nejdeme zbytečně. Přeci jen to velké oteplení v posledním týdnu………uf, jsou tam! Hurá!

Ledopády nejsou tak pěkný, jako před čtrnácti dny, ale nám to bude stačit. Nasměrujeme to k tomu levému. Ten je zamrzlý v celé své délce 25 metrů. Zkušeným okem odhadnu dva směry, které půjdou „navrtat“. Na kraji jezera sundáváme batohy a soukáme se do úvazků a maček. Denisa se při oblékání propadne jednou nohou do jezera. Trochu si nabere do skialpové lyžáky. To to pěkně začíná. Před chvílí si lehla do bahna a teď má ještě mokro v botech 🙂 No co naplat, snad nebude hůř.

Pouštím se do rampouchu. Dole je led přemrzlý a zbraně a mačky je potřeba hodně zarážet. Led se tříští! Ale čím lezu výše, tak se led mění a měkne. Mocnost ledu je dostačující a vývrtky jdou šroubovat nadoraz. V některých místech má led sklon až 70 stupňů. Dělám štand u stromu. Slaňuji a předávám cepíny Denise.

Jde jí to jak po másle, až do chvíle kdy se jí smekne mačka a ona se pořádně praští do holeně. Její dnešní story má pokračování!? Snad skončí happyendem. Mezitím se Mirek bravurně „prosekal“ až na vršek ledopádu. Rychle slaňuje a já nalézám do druhé cesty. Jsme už docela vymrzlí. Slunce do této severní stěny ještě nezavítalo.

Na vrcholu se ještě kocháme pohledem na krásné ledové skulptury, které zde příroda vytvořila.

Ale je čas balit. Ještě je potřeba z vývrtek vyfoukat led, nalepit pásy a bezpečně překonat zamrzlé jezero. Jsme rádi, když se konečně na druhém břehu hřejeme na sluníčku. Zpět jdeme trochu jinou cestou. Jižní stráně nad vesnicí jsou už na některých místech bez sněhu.

Někde je to i na sundání lyží. Ale jsme spokojeni. Byl to i přes ranní nepovzbudivé indicie povedený den. A nakonec i pro Denisu skončil happyendem 🙂

Fotky: Míra, Remi,Denisa

Fotky celé galerie zde.

Autor: Remi

Předseda