Publikováno 27.9.2019
Minulý rok mně před Mezinárodním horolezeckým filmovým festivalem v Teplicích nad Metují zavolal Filip (Will) z Broumova, že k němu mají přijet dva kamarádi z Chomutova. Taky lezou, ale místní „písky“ neznají. Zeptal se mě, jestli by se jich z našeho oddílu někdo neujal a nevzal by je do místních skal. Kluci jsou z chomutovského horolezeckého oddílu a jejich domovskou oblastí je hlavně Bořeň u Bíliny a skály v jejím okolí. To je jasné, že jsme jim nedali košem. O festivalu se leze všude, ale hlavně někde blízko Teplic, aby to po lezení bylo kousek na filmy a na pivo. Okolní oblasti jsou proto plné horolezců a na některé oblíbené cesty se stojí fronty. To není nic pro nás „místňáky“. O festivalu taky chodíme „stoupat“, ale vybíráme si takové lokality, kam lezci moc nepřijdou. Jednou takovou malou, ale pěknou oblastí je Zaječí rokle v Broumovských stěnách. Tam jsme Míru a Ludvu z Chomutova vzali. S Mirkem jsme kluky pěkně potahali a myslím si, že si i dobře zalezli. Při závěrečné debatě pod skalami jsem našim novým kamarádům navrhl, že jestli budou chtít, tak můžou přijet i příští rok a vylezeme společně na nějaké pořádné věže v Adršpachu. Až k večeru za námi do „Zaječárny“ přispěchal i Filip, který to vše domluvil, ale musel na rozdíl od nás do práce. Už si nezalezl, ale nafotil nám svojí zrcadlovkou pěkné snímky.
Pokračovat ve čtení „Jak jsme o festivalu plnili lezecké sny“