Jako každý rok tak i letos nastal čas rozloučit se s pískovcovou sezónou, a proto zveme všechny příznivce skal a lezení na
POSLEDNÍ SLANĚNÍ
Sraz pro zájemce je v 11.00 hod na Bišíku u zámečku, odtud se odebereme na chatu Davida a vyrazíme na poslední slanění na Hradní věž a užijeme si nějakého lezeckého pohybu, pokud aspoň trochu počasí dá. Následně opečeme nějakého buřta a posedíme v chatě v teplíčku u lahodného moku (který zatím zraje a doufám že odpočívá u Rekína v garáži).
A to všechno v sobotu 1.listopadu 2025 !!
Důležité!
Půllitry, přezůvky a spacáky si přibalte do kletrů!
Broumovský horolezecký oddíl Tě zve na vzpomínkovou akci, která se koná v neděli 5.10.2025 v Adršpachu.
Sraz ve 14.00 hod na parkovišťátku u Zdoňovského potoka, tak jako vždy. Projdeme se na Zdoňovskou Hejdu a u Škuneru zavzpomínáme na naše kamarády, s kterými se už nenavážeme na společné lano. Počasí je objednané a houby porostou, tak si nezapomeňte vzít košíky 🙂
Těsně před fesťákem v Teplicích nad Metují se nám podařilo odjet do Vysokých Tater. Tomáš už letos podruhé objednal ubytování na Zbojnické chatě Zbojandě ve Velké studené dolině. Na jaře se zájezdu zúčastnil, ale na podzim, díky úrazu odjet nemohl. Nahradil ho Lukáš, a tak jsme v sestavě, já, Dolfa, Jarča a už zmíněný Lukáš mohli vyrazit. Lezecké dvojky jsme rozhodili do sestav – Dolfa a já a Lukáš s Jarčou. V Tatrách to lezení v obtížnosti kolem pětky není až tak těžké, ale spíš je problém se trefit do cesty a držet se jí. A jak se to naučit nejlépe, než že člověk leze na prvním. Tak jsme tu možnost Lukášovi dali, ať se učí!
Plán, co bychom chtěli vylézt byl také hotový, a tak jsme mohli vyrazit. Odjeli jsme v neděli na noc a po klidné noční jízdě jsme do Starého Smokovce dorazili kolem šesté ráno. Přivítalo nás chladné počasí a v severních stěnách už ležel sníh. Pondělí byl pro nás nástupový den, a tak, abychom se rozchodili – to vymyslel Dolfa, a nebyli jsme na chatě zbytečně brzy, jsme to vzali oklikou přes Velickou dolinu a Sliezsky Dom.
Sliezsky Dom
Na vrcholu Východnej Vysokej
Dopoledne si s námi počasí ještě trochu pohrávalo, ale u Slezáku se začaly mraky protrhávat a šlo to výrazně do lepšího. Na Polském hřebeni 2200 m jsme odložili batohy a nalehko vyběhli na Východnou Vysokou 2429 m. A pak už klasicky přes Zamrznutý kotel a Prielom 2288 m do Kotliny pod Prielomem a na Zbojandu. S napakovaným batohem plným lezeckých cajků a pitnou vodou na tři dny to byla docela „výživná“ procházka. Ta pravá pohoda se dostavila až na chatě, když jsme odložili batohy a v ruce drželi orosené sklenice piva.
Gerlachovský štít už se sněhánky
Zbojnická chata
A je tu úterý ráno, za hřebeny vychází slunce, obloha se barví do modra a my vyrážíme na Širokou vežu 2461 m s asi nejkrásnější cestou v její jížní stěně – Motykova cesta V UIAA. Nástup trefíme na první dobrou a pak nás už čeká krásné lezení v žulových plotnách s „vanovými“ úseky, které se nedají moc odjistit.
Široká veža
Lezeme s Dolfou první, hledáme štandy a celkem jsme úspěšní. Lukáš s Jarčou jsou přeci jen o trochu pomalejší, a tak jim brzy utíkáme.
Dohodneme se, že na ně počkáme na vrcholu. Ještě pár lehčích délek a jsme na nejvyšším bodě dnešního dne. Schazujeme ze sebe všechna těžítka, motáme lana a oddáváme se vrcholové pohodičce. Je bezvětří, svítí slunce a je nám krásně. Vytahujeme pití a svačinu a pozorujeme okolní štíty. V severních svazích se stále drží poprašek sněhu a letos už asi nesleze. Dolézá i Lukáš s Jarčou a společně jsme si potvrdili, že to byla moc hezká cesta. Taky se občerství a pak pomalu společně scházíme do Priečneho sedla 2320 m a po žluté zpět na Zbojandu.
Po večeři dáváme zasloužené pivko a volný čas si krátíme hrou karet. A aby to bylo zajímavější, tak ten kdo prohraje musí udělat pět kliků. Jarča po pěti po sobě prohraných hrách odmítá další hru, balíme to a jdeme spát. Chceme jít zítra lézt a né si léčit namožené svaly klikováním!
Je středa ráno, den odjezdu domů. Rychle sbíháme k nástupu na Strelecké věže. Vybrali jsme k výstupu cestu Prostředním pilířemIV -V UIAA.
Strelecké veže – cesta vede výrazným prostředním pilířem
Není nám úplně jasný nástup do cesty, ale a někudy to nastupujeme a brzy narážíme na první skoby a dále i na vrtané štandy, jsme tedy v cestě. Dnes je ještě tepleji. Cesta se celou dobu drží výrazného pilíře ve středu stěny a klíčové místo je asi ve dvou třetinách stěny po přelezení ostrého hřebínku. S těžkým batohem je to dosti záludné místo, ale Dolfa ho za chvíli překonává, ještě kousek odleze a dělá štand.
Jarču s Lukášem jsme už ztratili z dohledu, a tak se trochu napijeme a pokračujeme dál k vrcholu. Po dvou délkách jsme konečně dolezli na imaginární vrchol Streleckých věží 2130 m, který končí v rovině Streleckých polí. Čekáme dost dlouho na druhou dvojku a když dolézají na vrchol i oni, tak se moc nezdržujeme a odcházíme na Zbojandu. Musíme si přebalit batohy, dát si něco k obědu a sejít dolinou na Hrebienok a do Starého Smokovce, kde máme zaparkované auto. Bude to pěkně dlouhý den a pořádná dřina sestoupit ještě těch 1000 výškových metrů!
Zasloužená odměna – pivoa zapařená buchta (to jsme si oblíbili :))
Ve 21:00 hod nasedáme do auta a vyjíždíme ze Smokáče a ve tři ráno uléhám doma do postele. Bylo to náročných 24 hodin. Tři dny v Tatrách by se daly charakterizovat touto krátkou větou mého kamaráda z Ostravy:
Na počátku července broumovský horolezecký oddíl uspořádal už každoročně očekávanou akci „lezení s dětmi“. Po úspěšné „Sázavě“ na začátku června, je to druhá stěžejní oddílová akce, které se mohou ve větším počtu zúčastnit i děti. Počasí při dvoudenním sjíždění řeky Sázavy vyšlo přenádherně, proběhlo i dobrovolné koupání v řece a konstatovali jsme, že na toto období byla voda neobvykle teplá. Teplá voda a počasí nás namlsalo a už jsme se těšili na Adršpach, jak si tam v teplíčku s dětmi zalezeme.
Lezení s dětmi jsme letos naplánovali do Adršpachu, do lokality Křížového vrchu a moc jsme se těšili, že zas s dětmi zdoláme nějakou pořádně vysokou věž a na jejím vrcholu uděláme společný zápis do vrcholové knihy. Je krásné si pak po letech na takovou věž znova vylézt a pečlivě obracet stránky ve vrcholovém zápisníku a hledat ten historický zápis, kdy jsme sem vylezli poprvé. Ale letos si s námi počasí docela pohrávalo a „monzun“ si v našich krajích vybral právě začátek července. Celý týden před naplánovaným lezením pršelo a smutní pořadatelé každý den pečlivě porovnávali všechny předpovědi počasí na danou oblast. Ke konci týdne bylo víc než jasné, že v Adršpachu budou pískovcové věže mokré. Museli jsme urychleně změnit plány a lezení s dětmi přemístit do jiné oblasti, kde nám vlhko z propršených dní nebude vadit. U Nového Města nad Metují se nachází sportovní oblast kde se leze na opuce, ta rychle osychá a u skal je vytvořené pěkné zázemí pro rodiče s dětmi. Po domluvě s majitelem jsme tedy akci přemístili sem.
HIS
HIS nás v neděli dopoledne přivítal sluncem a celkem suchými cestami. Metuje tiše plynula kolem kolmých opukových stěn a my s cinkotem vytahovali lana, úvazky a karabiny. Lana jsme připevnili do nejlehčích cest a děti se začaly postupně střídat v jejich vylezení. Sem tam ukápla malá slzička, když se vylezení cesty na prvý pokus nepodařilo a někdy jsme museli utěšovat i tatínky, kteří vložili své lezecké ambice do svých ratolestí a ty nenaplnily jejich očekávání. Děti si to užívaly a když už byly lezením „naplněni“, rozběhly se po místních atrakcích. Nejvíc přitahovala lanovka a ty nejmenší domeček pro skřítky a pískoviště. V poledne jsme rozdělali oheň, opekli buřty a vyznamenali jsme všechny malé lezce za vynikající lezecké výkony pořádnou medailí.
Medaile
Báli jsme se, že ve sportovní oblasti to nebude děti až tak moc bavit, ale opak byl pravdou. Některé lezly i odpoledne a ostatní si hrály na pískovišti, běhaly, nebo se „čvachtaly“ v řece Metuji. V pozdním odpoledni jsme smotali lana a skočili do cukrárny na pořádnou zmrzlinu. Nikomu se domů nechtělo, ale vše pěkné má i svůj konec. Navzájem jsme se rozloučili a my dospělí můžeme plánovat, kam s dětmi zamíříme příští rok.
Velké díky patří všem pořadatelům, bez kterých by se lezení s dětmi nedalo uskutečnit. Obětavě se jim věnovali a neustále dbali na jejich bezpečnost při lezení. Děkujeme i za finanční podporu od města Broumova!
Plánovaná oddílová akce “lezení s dětmi”, která se koná 13.7.2025, se z důvodu špatného počasí a s ohledem na mokré pískovcové skály přesouvá do Nového Města nad Metují na opuku. V HISU se sejdeme ve stejný čas 10:00 hod.
Pořadatel:
DKH Broumov
Spravovat Souhlas s cookies
Abychom poskytli co nejlepší služby, používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízení, technologie jako jsou soubory cookies. Souhlas s těmito technologiemi nám umožní zpracovávat údaje, jako je chování při procházení nebo jedinečná ID na tomto webu. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce.
Funkční
Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
