Skalní muž 2020

Publikováno 31.8.2020/Oddílové info

Možná jste všichni nezaznamenali významnou akci ve Skaláku, které se spolu s Jonym zúčastnil i Vojta z našeho oddílu.

V sobotu 25.7.2020 proběhl další ročník soutěže SKALNÍ MUŽ.

Výsledky a pár fotek od Jakuba Friče níže!

Převzato ze stránek Hruboskalska
Foto: Kuba Frič
Foto: Kuba Frič

http://www.hruboskalsko.cz/3index.asp?cmd=16

Borcům z Ádru dodatečně blahopřejeme! 🙂

Děti na Broumovských stěnách

Publikováno 13.7.2020/oddílová akce

DKH Broumov znovu po roce zorganizoval príma akcičku pro naše nejmenší horolezce.

V letošním roce bylo docela těžké vybrat vhodný termín. Nejdříve nás zaskočil COVID 19 a pak neustále špatné počasí o víkendech. Ale kdo se bojí….sedí doma! Prostě jsme to museli risknout. S Jardou, Jarčou a Martinem, hlavními organizátory akce, jsme jako den „D“ vybrali 13. červen. S počasím se vyjednávat nedá a plánovat se musí aspoň čtrnáct dní dopředu, aby si všichni, kteří si chtěli s dětmi zalézt zařídili volno.

Po Ostaši a Bišíku jsme tentokrát vyrazili do Zaječí rokle v Broumovských stěnách. I tam se najdou lehké výstupy pro ty naše nejmenší horolezčata 🙂

Týden před naplánovanou akcí se rozjely přípravy plným proudem. Bylo potřeba zajistit klíče od chaty, připravit diplomy a pro malé horolezce vymyslet nějaké mlsné překvápko! V neposlední řadě nažhavit telefon a počítač a ověřit si, kolik se nás asi sejde. Všechno zaklapalo a nakonec se nás sešla docela velká parta v počtu 19 lidí a dvou psů 🙂 V sobotu dopoledne zatím svítilo slunce, ale „rosničkáři“ slibovali na odpoledne bouřky.  Proto předseda zavelel a všichni jsme zamířili k chatě, kde jsme si odložili věci na pozdější opékání a pak teprve šli do samotných skal.

Odposlechnuto od dětí:

Tati a proč jsme zas nemohli jet lézt na Ostaši? A proč se ptáš, něco se ti tady nelíbí? I tady jsou pěkné skály na lezení! No jo, ale tady není hospoda, kde si pak můžeme dát „smažák“ a hranolky :)!

Přesun pod věže proběhl po indiánském způsobu a nikdo si zatím koleno nenatloukl. Horší už to bylo s výběrem skály. Po dlouhých deštích byly ty lehké a hodně položené cesty klouzavé. Skály se prostě potily! Asi strachy před tou hromadou dychtivých lezců 🙂 Věž s příznačným názvem Špunt nás ale přijala, a tak mohlo lezení začít. Nejdřív s ostychem, ale po prvních odvážlivcích se už střídalo jedno dítě po druhém.

Špunti na Špuntu

Potom jsme se přesunuli pod Orlíčka na pěknou kyzovou stěnu a lezení jsme ukončili na pěkné hraně, na věži zvané Trosky. V těch skalách ten čas příšerně letí, než jsme se při tom lezení všichni vystřídali, přišlo odpoledne a začalo všem kručet v břiše.

Odposlechnuto od dětí:

Tý jo, to je pořádná spára! To by mě zajímalo, kdo by jí vylezl?! Já  vím kdo! A kdo? No přece předseda!

Bouřka se nám jako zázrakem vyhnula, a tak jsme se mohli pěkně za sucha přemístit na chatu, rozdělat oheň a začít opékat. Malým lezcům pěkně vyhládlo. Pustili se do buřtů, až jim lupalo za ušima 🙂 Po jídle si k sobě předseda zavolal všechny děti a pochválil je za výjimečné lezecké výkony. Udělil jim diplomy za statečnost a každý dostal čokoládové vejce s překvapením a „pitíčko“. Bylo krásné odpoledne a dětem se ještě domů nechtělo, a tak jsme se vydali do nedalekých temných roklin zažít další dobrodružství.

 V soutěskách nás čekalo nezvyklé množství vody a bahna.  Majda dokonce v jedné hluboké bažině utopila botu. Rozjela se záchranná akce a bota se po sondáži dlouhými klacky přeci jen našla, a tak jsme mohli pokračovat dál. Žebříky po kterých jsme lezli, už taky něco pamatovaly. Někde dokonce chyběly šprycle. Všichni jsme se shodli na tom, že to bylo těžší lezení, než dopoledne na skály!

Ale nakonec jsme všechny nástrahy zvládli a Jarča nás neomylně protáhla labyrintem skal až k cíli. Ještě jsme si udělali odbočku k nedalekým Slavenským hřibům, kde proběhlo závěrečné lezení, ale to už bez lana. Byli jsme zpět u chaty a poskládali jsme naše unavená těla do trávy.  Slunce už zapadalo za obzor, ale poskytlo ještě dost teplých slunečních paprsků. V korunách stromů šustil večerní vánek a ty se kolébali ze strany na stranu. Vzduch voněl čerstvě posekanou trávou a nás pomalu přepadala dřímota.

 Prožili jsme krásný den. Užily si to děti i dospělí a ta námaha s přípravou stála určitě za to. Už se těšíme na příští rok. Kdo to ví, kam zase polezeme?

A proč bychom se báli na ty naše skály dudlá, dudlájda…..

Vždyť DKH je s námi dudlá, dudlájda…….

Fotky Martin a Martin.

Video z akce:

Rozloučení se sněhem

Publikováno 6.5.2020/Skialpinismus

Každý rok se snažíme v období velikonoc uskutečnit poslední skialpovou akci v Krkonoších a tak se důstojně rozloučit se sněhem, který máme tak rádi! Skialpinistická sezóna byla letos opravdu krátká. Sníh napadl až v polovině ledna a pak nám do všeho zasáhl COVID-19. Nemohlo se cestovat, a tak krkonošský sníh stále čekal na naše rozloučení! Mezitím se situace kolem COVIDU-19 trochu uvolnila a kamery na Sněžce a v okolí Luční boudy ukazovaly, že jsou ještě přijatelné podmínky na skialpování.

Pokračovat ve čtení “Rozloučení se sněhem”