Uběhl rok a horolezecký oddíl z Broumova opět zorganizoval den, kdy jsme se plně věnovali dětem. Jen jim patřila sobota 20.července a mladí horolezci a horolezkyně si mohli vyzkoušet lezení na opravdové pískovcové skály. Někdy to není jednoduché, vybrat ty správné věže, na které mohou vylézt. Není to cvičná stěna v tělocvičně, kde se umělé stupy a chyty přešroubují, když to situace vyžaduje. Ale nám se podařilo vybrat ty správně členěné skály, a tak děti zažily krásný den ve skalách.
První věž, na kterou mladí horolezci vylezli se jmenovala Malá Bašta a na vrchol se doslova prosoukali úzkým komínem, pak se pustili do dlouhého rajbuňku, který vedl na vrchol Humamba a nakonec jejich drobné ručičky pohladily úzký hřbet Kobry. Z vrcholu štíhlé Kobry je čekal překrásný výhled na celé skalní město, a také na černé jezírko ukryté za mohutnými bílými břízami hluboko pod skalami. To děti ještě netušily, že je čeká velká zkouška odvahy, protože z mohutné Kobry se mohly dostat jen dlouhým slaněním, které vede celé vzduchem bez opory nohou! Zvládly to na jedničku:)
Za tyto pozoruhodné výkony byly po zásluze odměněni, nejdříve medailí a pak pečeným buřtem a točenou limonádou. Den se vydařil a na odřené prstíky a naražená kolena se brzy zapomnělo.
Děkujeme za finanční podporu od města Broumova, za kterou jsme nechali vyrobit vkusné dřevěné medaile, ale taky těm, kteří se podíleli na přípravě tohoto dne pro děti, ale i těm, kteří dbali na bezpečnost při samotném lezení.
Na to se nedá zapomenout – na první Vltavu! Od té doby už ve Vltavě „uplynulo“ hodně vody a minimálně dvakrát jsme jí od té doby jeli, ale poprvé, to je jen jednou za život. A to poprvé tam bylo několikrát, naše první voda, první pádlování a první křest vodou. Vidím to jako dnes, jak jsme za lijáku a v bahně stavěli v kempu stany a celou noc nám propršelo, to nám do smíchu moc nebylo. Ráno svítilo sluníčko, ale voda byla hnědá, nějak rychle tekla a bylo jí oproti večeru nějak více, prostě budila v nás velký respekt! Iveta spoléhala na mne, jako na zkušenějšího „vodáka“, který zvládnul naštudovat teorii z přečtené knížky Proč bychom se netopili od spisovatele Zdeňka Šmída, ale to bylo asi vše.
Luboš nám aspoň ukázal, jak si bezpečně nasednout do lodi a hned se „necvaknout“ a ostatní už bylo na nás. No chvíli jsme loď po řece honili zleva doprava, ale pak jsem na to kormidlování nějak přišel a dobrodružství mohlo začít. Jako zázrakem jsme první splavy projeli a hodně u mne stouplo sebevědomí, ale na tom následujícím jsme se nakonec „cvakli“. Sluníčko jako naschvál zalezlo, a my stáli s Ivetou na břehu mokří jako hastrmani a dala se do nás zima. Převléknout se nebylo kde, a tak jsme zalezli do nedalekých vzrostlých kopřiv a tam jsme se snažili mokré svršky nahradit těmi suchými. No podařilo se to, ale měli jsme k tomu všemu ještě popálené zadky 😊
Když jsme znovu usedali do vylité a naložené lodě, tak si moje žena Iveta neodpustila poznámku: „Cos dělal, že jsme se překlopili?!“ Tato vtipná poznámka nás od té doby provází na všech vodáckých akcích! Naši kamarádi si ji dobře pamatují a ve vhodné chvíli znova používají. Ono od té doby těch cvaknutí bylo dost, ale z úst Ivety jsem tuto vtipnou poznámku už neslyšel 😊
„Cos dělal, že jsme se vyklopili“?
Ale proč to všechno píšu? Je to takový úvodník k naší letošní vodácké akci. Tenkrát na té Vltavě to nějak začalo, nám se to zalíbilo a od té doby každý rok vyjedeme na nějakou řeku. No a letos jsme se znovu na Vltavu vrátili, hlavně na přání Adamírovy rodiny a některých dalších kamarádů, kteří tuto krásnou řeku ještě nejeli. A my jsme jim toto přání s radostí splnili. Vltava, ač je hodně navštěvovaná, tak se řadí k jedněm z nejkrásnějších vodáckých řek. Celoročně má dost vody, protéká malebnou krajinou, nad jejími břehy se vypínají mohutné hrady a v neposlední řadě je kolem řeky mnoho míst, kde si unavený vodák může zastavit a občerstvit se. A hlavně je tu mnoho sjízdných jezů, takové koření vodáckého sportu, kdy se vyplavují endorfiny při jejich překonávání a někdy i barely a pádla, když to chudák vodák vyklopí 😊
Ne jinak tomu bylo letos na konci května, na našem vodáckém zájezdu. Najít vhodný termín pro všechny přihlášené nebylo jednoduché, ale díky „Rekínovi“ a jeho dobrým nervům se podařilo najít volný víkend a vše objednat a zorganizovat. Co už se nedá naplánovat, to je počasí, které nás strašilo do poslední chvíle, ale nakonec se nám všechny bouřky jako zázrakem vyhnuly a my si užívali klidnou plavbu. No a co posádka která byla na vodě poprvé? Ta se nedobrovolně cvakla hned na prvním jezu, asi po pěti minutách plavby a měla to aspoň za sebou! Překvapením pro nás byla loď už zkušených nejmenovaných matadorů – od nich by to nikdo nečekal! V sobotu vše krásně projeli, ale v neděli se jim už nějak nedařilo. Na jednom jezu se převrátili, a tak si ho pro jistotu ještě v mokrých věcech sjeli znova a úspěšně! Tak se přestrojili do suchých věcí a na dalším jezu už znova „plavali“, prostě měli pech a raději už jeli až do konce plavby v mokrém a myslím že dobře udělali, nebylo to jejich poslední vyklopení 😊
Co říci na závěr!? Počasí vyšlo, kemp Viking příjemný, parta jako vždy bezvadná a děti si to užily.
Informace nakonec:
V pátek večer jsme se ubytovali v kempu Viking Na Pískárně a Vltavu jsme jeli dva dny v úseku Vyšší Brod – Český Krumlov. První den asi 22 Km, druhý asi 15 km a v pohodě se to zvládlo i s častými zastávkami. Jo a nikdo se z dvaadvaceti účastníků neutopil! 😊
Kemp Viking
Vyšší Brod a vyplouváme
Na vodě
Na občerstvovačce
Hrad Rožmberk nadohled
Večerní opékačka
Druhý den na vodě
Radost z úspěšně projetého jezu
A takhle to někdy končí…nejmenovaní matadoři pod vodou! Pozná je někdo? 🙂
Někdy se dlouhodobě plánuje společné lezení a pak to stejně skřípe a někdy vznikne spontánní akce, která se ve všech ohledech podaří. Tak tomu bylo i na konci března. Je fakt, že příroda si s námi v letošním roce pěkně zahrává. Zima skoro nebyla a jaro začalo nečekaně brzy. Teploty dlouhodobě atakovaly „pětadvacítku“ a jen blázen by nevyrazil do přírody na opravdové skály.
Myslím, nemluvím letos o sobě, ale těch stěn už měli všichni dost. Samozřejmě nezpochybňuji tréninkový efekt, který stěny přinášejí! Ale sluníčko, štěbetání ptáčků, kytičky a opravdové skály, to tréninkové stěny nenahradí. Na jednom pátečním lezením v Hisu jsme se domluvili, že bychom mohli následující den- sobota, vyrazit za lezením na „Rozpukané skály“ u polské Lubawky.
HIS – Dolfa na Humusové 7-
Nažhavili jsme oddílový čet a na „Spékankách“ se nás sešlo nečekaně mnoho, no skoro třetina oddílu. Počasí parádní, polských „vspinačů“ pomálu, a tak se nám pěkně lezlo. Ze všech čišela radost z pěkně stráveného dne ve skalách. K večeru jsme toho měli napoprvé docela dost. Někteří si doslovně lízali rány na rukách. Slepenec na spékankách je docela ostrý a tak přijít o „kůži“ tady člověk může při neopatrném lezení hned. Já jsem zas nemohl vydržet v těsných lezečkách, a tak v posledních cestách, kdy se ještě k lezení přidalo docela teplo, jsem vyloženě trpěl.
Pořád jsme nemohli uvěřit tomu, že je teprve březen a my už lezeme venku na skalách! A tak titulek k této reportáži se nemusel hledat dlouho!
Je teprve březen a my už venku lezem 🙂
Máťa a Kamča poprvé na Spékankách
Buk 5+
Nazdár 5+
Jarča a Bára
Denisa leze cestu: Lom-objížďka 5+
Jarča leze na skálu PIERWSZA 5+
Ryyna 6- a Bára to přelezla jako malinu
Máťa vyvádí – Silver 5+
Pan “ Trenér„
Přísná paní ředitelka 🙂
A jde se domů…..
Kéž by se letos podařilo více takových společných oddílových akcí.
Členská schůze horolezeckého oddílu „DKH“ HO Broumov se koná v Hejtmánkovicích dne 17.2.2024 (sobota) v 18.00 hod
Prosím o 100% účast (neplatí pro ty, kterým termín nevyhovoval a předem se omluvili). Je potřeba projednat a domluvit organizaci a setkání k 60 výročí založení horolezeckého oddílu – pamětní listy….výroba trika s logem 60….sehnat oddílové staré fotky…pozvat pamětníky a bývalé členy oddílu….kde udělat setkání….atd. Naplánovat „vodu“, lezení s dětmi, oddílový zájezd a další organizační věci! Přijďte a aktivně se podílejte se na udržení chodu našeho oddílu, myslím že za to stojí! Čekáme na vaše nápady 🙂
Programčlenské schůze:
Zahájení
Schválení programu
Správa o činnosti HO v roce 2023
Správa o hospodaření v roce 2023
Návrh oddílových akcí na rok 2024
Projednání rozpočtu na rok 2024
Projednání a návrhy k 60 výročí založení oddílu HO v Broumově
Vyhlášení oddílového výstupu roku
Závěr
Volný program
Kdo si objednal plastový průkaz ČHS na rok 2024, bude mu zde předán!Pivo zařízeno!
Předseda
Martin Remi Havlík
Spravovat Souhlas s cookies
Abychom poskytli co nejlepší služby, používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízení, technologie jako jsou soubory cookies. Souhlas s těmito technologiemi nám umožní zpracovávat údaje, jako je chování při procházení nebo jedinečná ID na tomto webu. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce.
Funkční
Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.