Kryštofe kam tak rychle pádluješ? Ale chceme dohonit tátu a shodit ho do vody! Třeba mu při tom rupne v zádech a bude s tebou moct zase lézt po skalách!
Letošní „voda“ se odehrávala ve znamení bitev a námořních válek. A musím mluvit o velkém štěstí, že se utopily jen dvoje brejle a ne někdo z řad bojujících stran. Řekou se valila oranžová flotila v počtu 57 lidí na 27 plavidlech. Myslím, že Sázava už dlouho něco takového nezažila!
„Oddílovou vodu“ jsem letos zorganizoval trochu netradičním způsobem. Pro malý zájem z řad horolezců, mě napadla spásná myšlenka, spojit se s oddílem lyžařů z Broumova. Na výběru řeky jsme se shodli celkem rychle, a tak zbývalo najít nějaký kemp s chatkami (jeli s námi i opravdu malé děti) a naplánovat úseky řeky, které bychom chtěli splout.
YMCA chatový tábor Soběšín
Já sehnal kompletní vodáckou mapu Sázavy a Mádlovi kemp a objednali odpovídající počet dvou a tří sedadlových lodí. Z 27 lodí obsadili horolezci čtyři a zbytek připadl „lyžáku“. V pátek večer jsme se všichni sjeli v kempu v Soběšíně. V noci ještě dost pršelo, ale ráno v sedm hodin jako když utne a v sobotu a neděli nás provázelo krásné letní počasí.V sobotu ráno jsme všichni nasedli na „Posázavský pacifik“ a nechali se odvést do Střechova nad Sázavou.
Zde jsme měli uloženy lodě a začínala tady naše dvoudenní plavba. Lodě jsme narovnali na břeh a 57 lidí se snažil Mirek postupně napáskovat do lodí tak, aby někdo nezbyl a nemusel plavat po vlastní ose, nebo aby nebyly lodě přetíženy dětskými partami.
- lekce vodácké terminologie:
Porcelán. Třetí jezdec v lodi. Vozí se nouzově na kratší trati. Kormidelník a háček jedou s porcelánem opatrně, neboť tento nepádluje, takže má dost času, aby sžíravě kritizoval způsob jejich jízdy.
Vše se podařilo a mohli jsme vyrazit na řeku. Postupně jsme se propracovali až na hlavní přístaviště do Kácova, kde jsme chtěli navštívit krásně zrekonstruovaný pivovar Hubertus.
K příležitosti výročí 560 let od založení pivovaru Hubertus byl vytvořen nový hořký ležák L.P. 1457, jehož receptura vychází z tradičních postupů vaření piva v Kácově. K dostání je od 31.5.2017.
Chlapi si dali „hořký ležák“ a děti zase výbornou zmrzlinu. Po uspokojení našich chuťových buněk jsme mohli pokračovat v plavbě a samozřejmě v námořních bitvách. Jinak poklidnou plavbu vystřídalo vítané vzrušení při překonávání splavitelných jezů. Jen se čekalo na to, jestli se někdo „cvakne“, ale o tu radost pro ostatní se v sobotu nikdo nepostaral. Na to jsme si museli počkat až do neděle. Jízdu po vodě jsme ukončili v našem kempu v Soběšíně.
V neděli jsme plavbou pokračovali ze Soběšína do Českého Šternberku. Po chladnější noci se udělalo překrásně, a tak posádky odhodily zbytečné svršky a do lodí se přidaly petky s pitím. Také bylo důležité se po ránu pořádně „namazat“. Tedy ne rumem, jak by se na námořníky slušelo, ale krémem na opalování. V neděli nás čekali dva jezy a jedna propust a dlouhé úseky „oleje“.
Ranní chladné ráno
- lekce vodácké terminologie:
Volej. Stojatá nebo jen velmi málo tekoucí voda. Noční můra všech vodáků!
A tak o „vzrůšo“ bylo postaráno! Jen se čekalo, kdo bude ten první, který nezvládne svoje plavidlo a „udělá se“. U každého jezu se proto sjížděly posádky lodí a mohutným povzbuzováním hnali další a další lodě přes splav do peřejí. A přišlo to! Naše slovenská posádka si vybrala trochu jiný směr na sjíždění jezu. Kormidelník zavadil o šutr, loď se natočila na bok a už to bylo……
Ale nic se nestalo, vylili loď a se smíchem pokračovali v další plavbě. Musím také říct, že pro některé děti to byla jejich první plavba. Byly statečné, ale ze začátku u nich převládal přirozený strach ze sjíždění jezů. To se ale po prvním dni změnilo, už nechtěly být těmi, kteří jez obcházejí po břehu. Napříště přemohly svůj strach a po první sjeté „šlajsně“ jsme je z lodí už nemohli dostat 🙂
Míša a jeho první jez
Proto velká pochvala z řad „horolezců“ patří Anetě a Davidovi Adamírů a Terce a Míšovi Marků za nebojácnost. Také Marušce a Veronice, že nás v tom nenechaly a pomohly nám dojíst opečené buřty. Jinak by mě asi v neděli ta loď neuvezla :). A také Madlovým za perfektní organizaci celého zájezdu!
Veronika a Maruška přivazují loď k pádlu!
Co říct na závěr? Voda se povedla, všichni si to užili a myslím, že do party vodáků přibyli další vodácké duše!
- lekce vodácké terminologie:
Vodáci se mezi sebou zdraví „AHOJ“ a tykají si, byť by mezi nimi byl rozdíl dvou generací. Na vodě i na souši se k sobě chovají ohleduplně a v případě potřeby je pro ně naprostou samozřejmostí si vzájemně pomáhat.
Foto předseda.
Všechny fotky zde.
