Přejezd Krkonoš


 

IMG_7565

Blíží se šestá hodina ráno. Sedím v kufru auta, pod otevřenými dveřmi a klátím nohama. Na nich už mám obuté skialpinistické boty. Leje jako z konve.

Zase jsem se nechal ukecat! Teď jsem mohl být zalezlý v teplé posteli a o něčem pěkném si nechat zdát. Přemýšlím o tom, jak je to nespravedlivé. Tři víkendy je neskutečně krásně. Na hřebenech čerstvý bělostný sníh, mrzne až praští, ale jakmile se naplánuje už tradiční každoroční přejezd Krkonoš, tak se oteplí a začne lejt. A to je všechno jen a jen Tukanova práce!

Doufám, že to nedopadne jako minule s Lukášem. To jsme taky „jeli Krkonoše“ a za neustálého lijáku jsme museli zastavit na Labské boudě. Tam jsme zjistili, že na nás není nitka suchá. Byl to boj, ale i  tenkrát jsme to dojeli.

IMG_7570

Začíná se do mě dávat zima, pozoruji kapky které padají do kaluže před autem, a sleduji čas na nádražních hodinách. Za chvíli nám to jede a kluci nikde. No konečně přijíždějí. Rychle vyskakují z auta a už si podáváme lyže, batohy a skelety. Pavel jede ještě rychle zaparkovat a my se hrneme na nádraží koupit hromadnou jízdenku.

No konečně sedíme ve vyhřátém vagónu a snad jedeme tím správným směrem. Bouřlivě se vítáme. Vždyť s některými kámoši jsem se rok neviděl. Jano je ze Slovenska, Jula z Bohumína, Bonatti z Brna a Tukan a Fred z Prahy. Jo a moje maličkost z Hronova. Je to paráda, zas je naše celá mezinárodní parta po kupě a vyráží se na akci!

Vytahují se první plechovky piva z batohů. Pitný režim se nesmí podcenit! Po pár přestupech konečně vystupujeme na „autobusáku“ v Harrachově. Jako zázrakem přestává pršet a někde vysoko nad námi tušíme modré nebe.

IMG_7567

 

Přejezd Krkonoš může začít. Trasa už je už po mnoho let stejná. Podél Mumlavy na Voseckou boudu.

IMG_7578

Přes Tvarožník a Violík na Vysoké Kolo a přes Petrovy boudy na Špidlerovku. Tady jsme v čase oběda a tak do nás padá pivo a polívka.

IMG_7586

Občerstveni pokračujeme přes Malý Šišák , v nadmořské výšce 1440 m dál k Poledním kamenům. Počasí celkem ujde a tak nám cesta docela dobře ubíhá. Tentokrát nikoho netrápí puchýře, moc nezastavujeme a tak jsme nezvykle brzy na odbočce k chatě – Strzecha Akademicka. Tam dnes přenocujeme. Tulení pásy jdou konečně dolů a hurónským sjezdem to valíme k dnešnímu cíli.

IMG_7603

Strzecha Akademicka (německy Hampelbaude, česky Hamplova bouda byla založena v 17. Století. Stávající budova hotelu byla dokončena v roce 1907. Je to druhá největší chata na polské straně Krkonoš. Po druhé světové válce ji vlastnili studenti vysokých škol z Krakova.

IMG_7594

Jsme ubytováni, osprchováni a jdeme ochutnat místní pivo a kuchyni. Recenze nelhaly. Obsluha bezvadná, porce velké a pivo taky ušlo. A tak jedinou vadou na kráse byly proleželé postele.

IMG_7593

O jednu drátěnku –  připomínající ostnatý drát si Jula pěkně poškrábal hlavu. Nepočítal s tím, když v noci vstával na záchod, že nad ním spí „plnoštíhlý“ skialpinista Tukan. Pod jeho vahou se drátěnka tak prověsila, že už Julek bez úhony nevstal 🙂 Ale ráno už bylo vše v pohodě a mohli jsme pokračovat v naší skialpinistické pouti.

IMG_7600

Vystoupali jsme zpět na hlavní hřeben a pokračovali k Sněžce. Jako zázrakem se roztrhaly mraky a celá příroda se kolem nás rozzářila. Byla to jistě odměna za včerejší podmračený den. Jen vedoucí akce (Tukíno) se ničemu nedivil. Prej to bylo vobjednaný!

IMG_7626

Obešli jsme Sněžku a z ní sjeli na Obří hřeben. Tady jsme zažívali fantastické výhledy. Konečně i Jano ze Slovenska uznal, že i v Česku máme “pekné vrcholky”.

IMG_7627

Na Jelence ale paráda skončila – vjeli jsme do mraků. Z Jelenky na „Pomezky“ jsme raději jeli po rolbové cestě. Na červené turistické trase bylo údajně málo sněhu, ale tady na „rolbovce“ to taky nebyla žádná výhra. Cesta byla pěkně hrbolatá a umrzlá. Dole nás z toho dlouhého sjezdu pěkně bolely nohy.

IMG_7633

A to Tukan ještě netušil, že nás teď čeká „lahodný“ úsek do Žacléře, který se celý bruslí. Ale porvali jsme se s tím a v rekordním čase jsme dobruslili až na náměstí do Žacléře.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Celá trasa měří 60 km. Denní úsek vycházel přesně na 30 km.

 Jak by řekl „ guide Kořez“ : „Bylo to celé na pohodu.“

Tak příští rok můžete vyrazit s námi. Ale jen na skialpinistických lyžích, (jinak by jste byli moc rychlí) :).

Za náš oddíl se přejezdu zúčastnil : Julek Uher, Petr Štěch „Tukíno“ a já.

Všechny fotky z akce k prohlédnutí i stažení zde.

Fotil : Remi a Julek.

 

 

Remi

Autor: Remi

Předseda

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *