Marie zažívá letní pohodu na Bišíku
Červenec nám uplynul jak voda v řece Stěnavě. Začalo období dovolených a mnozí členové našeho oddílu se rozprchli po celé Evropě. Sardinie, Francie, Chorvatsko, Rakousko i sousední Slovensko. To jsou země, kam vyráželi za lezením, turistikou, ferratami nebo jen tak se „projít“ po jiném kraji a nasát tamní atmosféru. Před námi je další prázdninový měsíc, a tak co jsme ještě nestihli, můžeme dohonit, pokud to počasí dovolí.
A co ty „ naše“ písečky? Oschly, a tak jsme začali jezdit do Prachova, Ostrova, ale hlavně lezeme na těch „našich“! Máme je, co by kamenem dohodil a zbytek došel. A jejich lezecký potenciál je nevyčerpatelný! Vše se nedá stihnout, ale lezli jsme v Adršpachu, na Broumovských stěnách, Ostaši v Teplicích a poslední výjezdy směřujeme nejvíce na Bišík.
Poslední ráj to na zemi? Pohled k Supím skalám
Minulý rok byl pro tuto oblast vydán nový průvodce, a tak jsme objevili spousty nových cest, které jsme ještě nelezli. Bišík je relativně malá oblast na lezení, ale asi poslední oáza klidu, kam ještě nezajíždí autobusy, plně naložené polskými turisty. V klidu si zalezeme a na „zámečku“ si večer dáme to zasloužené poslední pivo bez front a lidského štěbetání.
Cestu si tu pro sebe najde opravdu každý. Jsou tu lehké trojky, ale i opravdu těžké desítky! 🙂 A pro oddílové lezení je to přímo ideální oblast. Lezeme všichni nedaleko od sebe a opozdilci nás lehce najdou. Stačí, aby se postavili nad Černé jezírko, porozhlédli se po okolních vrcholech a nebo se pozorně zaposlouchali. A to by byla fakt náhoda, pokud by někoho nezahlédli, nebo neuslyšeli cinkot karabin!
Onehdy i já dorazil na Bišík o trochu později. Nejkratší cestou jsem to vzal do skal a vzápětí potkal první lezce. A ty mě už přesně nasměrovali do míst, kde se nachází mladý kluk a „blondýna“! U Kuchtíka jsem Máru a Denisu našel a mohli jsme pokračovat v lezení společnými silami. A „Rekíno“ jakbysmet. Přijel, omrknul vrcholky věží a už nás měl v hledáčku. Ještě jsem zapomněl upozornit na jednu důležitou věc.
Na Bišíku není signál pro mobilní telefon! Což je ve skalách velká výhoda! Nikdo z práce, „nabízecích firem“ a ani manželka Vás při lezení nebudou otravovat 🙂
Pokud tedy zatoužíte po klídku a romantickém lezení , vezměte děti, psa, nebo parťáka a zavítejte na Bišík. Je tu pro Vás připraven koktejl klidu, krásné přírody a krásných věží!
Přikládám pár fotek z letošních návštěv.
Exulant Deštivá V
Velká bašta – Košťálova hrana VIIb
Babka – Hop na babku VI
Trn – SV stěna V
Strážce – Pohoda VIIa
Hej, to byla doslova pohoda na Bišíku, minulý týden jsem tam byla asi 3x 🙂
No vidíš, tak jsem se s tou letní reportáží trefil do černého????!