Hledání sněhu v Krkonoších 1

IMG_4602

Přípravy před tůrou. Pec pod Sněžkou.

Kam zmizel sníh? Dnes je 30. ledna období, kdy si máme plně užívat skialpu a místo toho brousíme pásy na ledu a skluznice leštíme o suchou trávu.

IMG_4603

Mirek a Martin v Modrém dole.

Letos je to na Krkonoších pro skialpinisty opravdu tragické. Takhle málo sněhu v tomto období opravdu nepamatuji. Tak tak jsme z Pece na pásech vystoupali k chatě u Milířů, i když převážně po ledu.

IMG_4607

V závěru Modrého dolu.

Prokličkovali jsme mezi trsy trávy k chatě Děvín a prodrali jsme se klečí, která má být v tomto období hluboko pod sněhem a dostali se k Památníku obětem hor nad Luční Boudou.

IMG_4619

Památník obětem hor.

Na rolbové cestě bylo sněhu dost, a tak jsme si parádně sjeli k Luční Boudě. Přivítalo nás odkryté jezírko, jehož hladinu čeřil čerstvý vítr. Po dobrém Paroháči a radě, že na polské straně Krkonoš je přeci jen něco málo vidět, jsme se zvedli a s větrem v zádech se nechali odfouknout až do Polska k Střeše Akademicne.

IMG_4611

Nad Velkým stavem.

Na polské straně sníh zmizel zcela a na cestách zůstala jen vrstva přemrzlého ledu.

IMG_4609

Následovalo “kosovkové rondo”. Pak jsme se přískoky z jednoho plácku sněhu na druhý konečně dostali na místo kde sníh zmizel nadobro.

IMG_4617

Mrkli jsme na pěkné ledy nad Malým stavem, pozdravili v dálce Pielgrzymy a vydali se zpět.

IMG_4614

Šílený vítr foukal tentokrát proti nám a tak jsme se těšili, až budeme konečně nad Výrovkou, sundáme pásy, sjedeme k ní a schováme se před dotěrným větrem.A uklidňovala nás představa, jak se pěkně svezeme po sjezdovce do Pece pod Sněžkou.

IMG_4615

Nad sjezdovkou Zahrádky nám Míra předváděl telemarkový styl, který dobře ovládá, a pak místo krásného sjezdu po upravené sjezdovce, jsme kličkovali mezi obrovskými boulemi, které by nesjela ani akrobatická lyžařka Nikola Sudová. Nakonec jsme to „profesorsky“ sjeli, prošli přelidněnou Pec, nasedli do auta a nadobro opustili hory bez sněhu.

Teď budeme jen čekat, až napadne půl metru čerstvého prašanu, bude bezvětří a na modré obloze se na nás bude smát slunce. Pak si to dáme ještě jednou a pořádně. A jak si přála Denisa – pořád z kopce!

 

Remi

Autor: Remi

Předseda

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *