Grossglockner

16.10.2018 Oddílová akce


IMG_0655

Někdy během srpna jsem dostal nabídku od kamaráda Romana, z hradecké firmy Yate, jestli se nechci zúčastnit výstupu na nejvyšší vrchol Rakouska – Grossglockner 3798 m.

Firma Yate vyrábí pro turisty a horolezce různé sportovní potřeby. Na tomto zájezdu na Grossglockner chtěli kluci nejen vylézt na vrchol, ale také  otestovat  nové karimatky a spacáky z vlastní produkce. Počasí jim v tom přálo – mrzlo!

Jak se dařilo naší trojce z broumovského oddílu si můžete přečíst v článku, který exkluzivně  pro  DKH napsala Denisa Mádlová!

Cesta na Grossglockner za splněným snem

Na jednom z letních horolezeckých cvičení se Martin zmínil, že chce jet v září s kamarády na Grossglockner. Mně a Mírovi hned zasvítily oči a ani nevím, kdo z nás prohodil, že bychom se rádi přidali. Tak slovo dalo slovo a už jsme plánovali, jestli máme dost maček cepínů a dalších nezbytností. Martin rozhodl, že v případě příznivého počasí půjdeme nahoru klasickou lezeckou cestou po exponovaném hřebeni Stüdlgrat, kde jsou lezecké úseky obtížnost 3+/4-, a dolů „Normálkou“.  Následovaly dny, kdy jsme během pracovních povinností byli občas myšlenkami mimo a jen tak mimochodem zkoukli na mobilech dlouhodobou předpověď počasí v Rakousku ????.

Konečně přišel den D, kdy jsme ve čtvrtek 27.9.  hned po práci vyrazili, přibrzdili v Poříčí, nabrali Martina a vyrazili směrem Rozvadov, kde jsme v Modré Laguně povečeřeli a setkali se s trojicí Martinových kamarádů – Romanem, Márou a Kájou. Cesta byla dlouhá, proto jsme kolem jedné v noci přenocovali na parkovišti pod Wilder Kaiser Gebirge.

IMG_0615

 Na parkovišti pod Wilder Kaiser….

Ráno jsme posnídali pod kýčovitě modrou oblohou, a jelikož jsme měli půlden k dobru, přemístili jsme se k jedné z mnoha místních bezpečně onýtovaných Klettergarten v Sankt Jakob v údolí Deferregental, kde jsme strávili dopoledne pohodovým lezením. Potom už směřovala naše cesta k parkovišti pod Glockner, tam jsme zabalili vše, co bylo k výstupu zapotřebí a vydali se na cestu do sedla Fanatscharte pod Glocknerem, kde jsme měli na chatě Stüdlhütte zamluvený nocleh.

IMG_0660

Nástup na Stüdlhütte . Nad námi je majestátný Grossglockner s levou výstupovou  hranou  zvanou Studlegrat

Bylo sice krásné počasí, ale ze sobotní předpovědi jsme byli trochu nervózní, nebyla totiž úplně stoprocentní a původně slibovala polojasno a až -15°C, v noci se měla nad horou přehnat oblačnost. Uvidíme! Povečeřeli jsme špagety, zamluvili si snídani na ráno a šli spát.

IMG_0664

Stüdlhütte

Mobil zazvonil v pět ráno a v šest už jsme za svitu čelovek v „plné polní“ opouštěli chatu. Bylo pod nulou, ale jen -8°C a vítr, který jsme v noci slyšeli foukat, se uklidnil. Vypadalo to nadějně! Začínalo svítat, když jsme došli k ledovci, kde Martin zavelel k navázání na lano a nasazení maček. Prokličkovali jsme mezi několik ledovcovými trhlinami a dostali se k nástupu na cestu Stüdlgrat.

IMG_0667

…… když jsme došli k ledovci, kde Martin zavelel k navázání na lano a nasazení maček…..

Lezení šlo dobře, jen byla zima na ruce, proto jsme chvíli lezli i v silných rukavicích.  Ale jak jsme stoupali, počasí se začalo zlepšovat, až jsme vylezli nad mraky, kde už byly skály osvícené sluníčkem a nám roztály ztuhlé prsty a začali jsme se kochat přenádherným výhledem na okolní hory.

IMG_0690

 

dav

No a v 11 hodin jsme se už spokojení fotili u vrcholového kříže.

dav

Odtud se nám vůbec nechtělo, proto jsme si našli místo „za větrem“, kde jsme svačili, fotili a prohlíželi jsme si okolní vrcholy, které vystupovaly z mraků.

IMG_0699

Nicméně k úspěšnému zdolání hory vždy patří i sestup, který nebyl úplně příjemný, protože jsme cestou míjeli spoustu dalších horolezeckých skupin a museli se vzájemně vyhýbat.

IMG_0713

Sestupový hřeben – pro někoho normálka na vrchol

Ale i tak jsme bez úhony došli k ledovci, kde jsme znovu nazuli mačky, na kterých jsme došli k Erz. Johann-Hütte, odtud jednoduchou skalní feratou dolů znovu k ledovci, od kterého už vedla pěšina zpátky ke Stüdlhütte.

IMG_0717

Končí ferata a vstupujeme na ledovec

Byli jsme unavení, ale hrozně spokojení, protože jsme věděli, že už nás čeká jen sestup k parkovišti. K autům jsme dorazili kolem šesté, stále krásně svítilo sluníčko a my byli rádi, že to takhle fantasticky vyšlo! Uvařili jsme večeři, vypili zasloužené pivo a uložili se ke spánku.

IMG_0654

Parkoviště u Lucknerhaus

Už při příjezdu na parkoviště Lucknerhaus pod Grossglocknerem jsme zjistili, že asi 50m od našich aut je další „lezecká zahrada“ Klettergarten s mnoha zajímavě vypadajícími cestami. Proto prostě nešlo hned ráno odjet domů ????, a i když nebylo úplně teplo, (z aut jsme škrábali led), prostě jsme si nejprve trochu museli zalézt. Pak už ale nezbývalo opravdu nic jiného, než vyrazit směr domov, abychom za našimi nejbližšími dorazili včas.

Díky Martinovi jsme si splnili sen, bylo to parádní! Moc děkujeme a doufám, že to nebyl náš poslední společný výlet!

Denisa

Foto: Martin

Fotogalerie z výstupu zde.

 

 

Remi

Autor: Remi

Předseda

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *