A jak to bylo u Škuneru?

Publikováno 5.10.2020/Pravidelné setkání

Tak letos to už bylo po páté, co jsme se sešli u Škuneru. Sluníčko hřálo, vysoké borovice propouštěli paprsky podzimního slunce a vytvářely dlouhé stíny a my zavzpomínali na naše kamarády.

Kde pro to najít vhodnější místo!?

Moc nás nebylo, ale kytka byla položena, svíčka ozářila temný výklenek údolní stěny Škuneru a s dětmi jsem vylezl na vrchol a udělal zápis do vrcholové knihy. Bylo to pěkné nedělní odpoledne. Až se nechtělo věřit, že po propršeném dopoledni se udělá tak krásně.

Poučeni z minulého roku, jsme si tentokrát vzali košík na houby a dobře jsme udělali. Byl skoro plný. Na závěr došlo i na malované kamínky, kterými byli někteří z nás obdarováni 🙂

Všem jsem předal pozdravy od Rekína, Bohouše a Jarči, kteří mě o to požádali.

Tak snad zas za rok……:)

Remi

Autor: Remi

Předseda

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *