Poslední slanění 2023

Publikováno 1.11.2023/Oddílové informace

Na Záboři

Horolezecký oddíl DKH Broumov pořádá 11.11.2023 „Poslední slanění

  • sraz v sobotu 10.30 hod u zámečku na Bischofsteinu
  • bude zde připraven soudek
  • společnými silami ho přemístíme na Záboř
  • vodu na vaření, karimatku,spacák a čelovku s sebou
  • sedák a osmu na poslední slanění do kletru
  • sekery a pily nechte tentokrát doma

Klíče od srubu zajistí „Máťa“ a pivo Martinové. Signál kolem Bischofsteinu moc nefunguje, tak buďte dochvilní. Kam se jde ani já nevím, na srubu jsem ještě nebyl a bude to pro většinu z nás překvápko 🙂 Úvodní fotka je z místa činu 🙂 Je to přibližně 2.5 km a do hodinky tam jsme.

Odkaz na mapy.cz

Tak se těším na společné setkání a „pokec“.

Předseda

Peilsteiny

Publikováno 28.10.2023/Oddílový zájezd

Podzimní oddílový zájezd, který byl původně plánovaný do Vysokých Tater se z důvodu nedostatku ubytovacích míst na chatě Pod Rysmi nekonal. Po zvážení, kam tedy zájezd naplánovat, jsme se dohodli odjet do Rakouska na Peilsteny.

Peilstein, to je Mekka vídeňských víkendových lezců. Necelý kilometr dlouhý skalní pás se tyčí v kopci nad údolím asi 30 km jihozápadně od Vídně. Nabízí nepřeberné množství cest všech obtížností. Skály jsou snadno dostupné a uvítá vás krásné prostředí bukových lesů, nad kterými se vypínají bílé vápencové skály.

Trochu historie.

První cesty tu vznikly na konci 19.století. Lezlo tu mnoho významných lezců, jako je třeba Fritz Kasparek, který se zapsal do historie prvním zimním výstupem na Cimu Grande v Dolomitech a nebo prvovýstupem severní stěnou Eigeru v roce 1938 spolu s Ludwigem Vorgem, Anderlem Heckmairem a Henrichem Harrerem.

Na Peilsteiny jsme nakonec odjeli jen v pěti lidech se psem, i když původně do Tater bylo přihlášených 13 lidí. Tatry asi táhnou více. Já byl rád, že jsem po více než dvouměsíčním marodění mohl taky jet a moc jsem se na lezení těšil, byl jsem hlavně zvědavý na kvalitu místního vápence.

Nakonec jsem byl rád, že se navrhla tato destinace. Lezu už 46 let stihl jsem toho oblézt hodně, ale u Vídně jsem na tamních skalách ještě nebyl a určitě to patří k horolezeckému vzdělání.

Odjeli jsme ve středu odpoledne a první noc jsme přespali v lese, asi 50 km před cílem. Byla neuvěřitelně teplá noc. Druhý den ráno jsme se nasnídali a jeli přímo do skal. Mimo mne tu už všichni lezli, a tak věděli, kde nejlépe zaparkovat a kudy vede nejkratší a nejpohodlnější cesta ke skalám.

Počasí vyšlo parádně a každý den jsme od rána do pozdního odpoledne trávili ve skalách. Na další dvě noci jsme se ubytovali v nedalekém kempu Paradise Garden u nedalekého Kaumbergu. Každý večer luxusní teplá sprcha a ceny velice rozumné.

V tuto pokročilou roční dobu jsou už krátké dny, brzy se stmívá, a tak jsme museli včas nasadit na hlavu čelovky a na sebe péřovky. Ale kdo by si odpustil podzimní večery strávené pod oblohou posetou hvězdami a s plechovkou piva v ruce!?

Poslední den jsme už nezajížděli na Peilsteiny ale navštívili jsme malou oblast, která se nacházela hned u silnice a kde jsme lezli kratší pěkné cesty.

Oddílový zájezd se vydařil, počasí vyšlo parádně a zalezli jsme si až – až toho bylo dost. Ručičky a nožičky nás poslední den už moc neposlouchaly. Všem tuto lokalitu doporučuji. Cestu si tu vybere každý, vše je příkladně jištěno a ve všední den tu bude i málo lezců. I turisticky je tato lokalita moc pěkná, a sám uvažuji o další návštěvě a skloubit lezení i s kolem. Myslím, že to může být dobrý tip na aktivní dovolenou.

Remi

Fotky autor

Setkání u Škuneru 2023

Vzpomínková akce/Publikováno 22.9.2023

Ten čas tak rychle utekl a máme tu další setkání u Škuneru.

V oddíle nám chybí zas jeden člen, ale takový je život.

Tak pokud chcete zavzpomínat na všechny ty, kteří prošli broumovským horolezeckým oddílem, přijďte 8.10.2023 ve 14.00 hod ke Škuneru.

Sraz jako obvykle na manipulačním prostoru před křižovatkou na Zdoňov. Na tomto místě už nelze zaparkovat auto. Využijte proto okolní placená parkoviště, nebo veřejnou dopravu.

Remi

Křížový vrch s dětmi

Publikováno 17.7.2023/Oddílová akce

Už se to stalo tradicí, že horolezecký klub z Broumova pořádá každý rok „lezecký“ den s dětmi.

V neděli 25.6.2023 jsme se sešli v Mekce pískovcového lezení – v Adršpachu. Pro děti jsme vybrali lehčí cesty v oblasti Křížového vrchu. Počasí se po sobotní přeháňce umoudřilo a od nedělního rána nám až do večera svítilo sluníčko. Postupně jsme si všichni vylezli na tři věže a z jejich vrcholů nás čekaly krásné výhledy na celý Adršpach.

Nejen krásný výhled byl pro děti nezapomenutelným zážitkem, ale i následné dlouhé slanění. Pěkně nám při tom lezení vyhládlo, a tak jsme odpoledne seběhli z Křížového vrchu dolů k parkovišti a v blízkosti majestátních vrchů jsme zapálili oheň. Nejdříve jsme si břicha naplnili opečenými buřty a pak byly děti odměněny za své odvážné výkony ve skalách diplomy, zápisníky, ručně malovanými motivačními kamínky a něčím sladkým na doplnění ztracené energie.

Akce pro děti se náramně podařila a horolezecký klub z Broumova nemusí mít strach o rozšiřování své členské základny. Je vidět, že tento sport, který má na Broumovsku dlouholetou tradici, přitahuje dál šikovné mladé lezce. Budeme se těšit na další lezení s naší mládeží!

Mušketýr

Na vrcholu Rokoka

Na koni na Křížové jehle

Mušketýři na vrcholu Mušketýra😂

S diplomy v ruce 🙂

Krátké video z lezení:

Poděkování také patří všem, kteří se akce zúčastnili a pomohli se zdárným průběhem!

Fotky a video: Remi

Nysa Klodzka

Publikováno 30.6.2023/ Oddílová akce

Podplouváme most v Bardu

V letošním roce to nebyla sázka na jistotu, ale šlápli jsme do neprobádaných vod a to doslovně. Když jsme s oddílem plánovali letošní zájezd na vodu, přiklonili jsme se k návrhu, zkusit jednou nějakou zahraniční řeku a klidně i v nedalekém Polsku.

V úvahu přicházela řeka Bobr tekoucí u Kamiennej Góry a nebo Nysa Klodzka. Po prostudování kilometráže obou řek jsme se přiklonili k té druhé.

Nysa teče nedaleko našich hranic v Klodském výběžku 40 km od hraničního přechodu v Náchodě. Obvyklý celoročně splavný úsek je z Klodzska do Topoly. Za Topolou už začínají velká jezera, kde se ve velkém těží písek a plavba by byla nezajímavá.

Náš naplánovaný úsek řeky z Klodzka do Topoly měří asi 39 km a rozplánovali jsme ho na dva dny pohodové plavby s přespáním v Bardu. Na části řeky nad Bardem jsou čtyři jezy, které se přenášejí a plavba je tu poklidná. Spodní úsek pod Bardem, který má asi 18 km (kilometráž se v různých průvodcích hodně liší) je moc pěkný a jede se tu po svižné vodě. Řeka si v zatopených pískovnách vytvořila nová koryta, meandruje a na mnohých štěrkových náplavkách můžete vidět množství vodního ptactva. Tolik k představení řeky.

V pátek po práci nakládáme do vleku lodě, pádla, vesty a barely a vyrážíme do města Barda, kde máme domluvené místo na postavení stanů. Na místě nás čeká posekaná louka, lemovaná z jedné strany bílými břízami a z druhé strany naší řekou. Ideální místo! My rychle stavíme stany a děti se zas postaraly o rozdělání ohně. Za chvíli už mezi stany plápolá oheň a nad ohněm syčí buřty. Je příjemný teplý večer a těšíme se na zítřek.

Kemp v Bardu

V sobotu ráno nemohou děti dospat a už od šesti ráno je slyšet jejich švitoření. Vstáváme, vaříme snídani a přemísťujeme se s veškerým vodním vybavením do Klodzka. Je nádherný teplý den a není na co čekat, skáčeme do lodí a necháváme se unášet pěkně tekoucí řekou. Je poměrně čistá, ale po nedávných záplavách visí všude po keřích a stromech množství odpadků a u břehů leží mnoho pneumatik. Děti je během plavby začínají počítat a brzy jsou u čísla 27.

Překřtili jsme řeku Nysu na Rzeku pelnou opon.

Přenášení jezů je dost komplikované, jsou hodně rozbité, a tak jsme rádi, že je máme za sebou. Jsme na části řeky, která je využívána komerčními společnostmi, a tak tu přibývají rafty plné „vodních turistů“. Brzy jim ujíždíme a vychutnáváme si okolní přírodu a řeku lemovanou skalními útesy. Kolem 16 hodiny přirážíme ke břehu v našem kempu. Děti se rozprchly na okolní hřiště a na kolotoče, nebo se čvachtají v řece, jako by toho měly za celý den málo 🙂

A je tu neděla ráno, počasí krásné jako přes kopírák toho sobotního. Převážíme auta do Topoly a jsme zvědaví co nás dnes čeká. Tato část řeky se už moc nejezdí. Někde jsou mělčiny, kde by komerční těžké rafty neprojely, nebo záludné meandry, kde se vás řeka snaží natlačit do nečekaných keřů. Nic pro amatéry 🙂 Vyrážíme!

Hned za první zatáčkou se nám otvírá krásný výhled na kamenný most v Bardu, míjíme jeho mohutné pilíře a otvírá se nám další pohled, tentokrát na bílé zdi Baziliky. Po dvou kilometrech přenášíme první a dnes taky poslední jez a pomalu vplouváme do zatopených pískoven. Řeka tu často mění směr a hloubí si nová koryta. Proplouváme štěrkovými meandry a míjíme mnoho naplavených štěrkových ostrůvků. U jednoho zastavujeme, vytahujeme lodě z vody a obědváme. Ale nemůžeme se moc dlouho zdržovat, čeká nás ještě pořádná dávka kilometrů.

Odpočinek na jednom z štěrkových ostrůvků

Stále nás překvapuje rozmanitost okolní přírody. V jednom místě se řeka rozleje do dávno zatopené pískovny a my těžko odhadujeme její další tok. Voda se ztrácí v širokém prostoru, který je zarostlý hustým rákosím a vodním rostlinstvem. Hnízdí tu mnoho kachních rodin, divokých hus a dalšího vodního ptactva. Chvíli bezradně pádlujeme sem a tam a hledáme pokračování toku, až vyplašené husy nám pleskavým zvukem, kdy se svýma nohama odrážejí od vodní hladiny a snaží se vzlétnout ukazují konečně ten správný směr. Řeka se zas stává řekou, zužuje se a místy proplouváme kolem padlých stromů a musíme dávat bedlivý pozor na ponořené větve. Nikomu se nechce spadnout nedobrovolně do řeky. Plujeme dalšími pěknými místy řeky a najednou Nysa zpomaluje a nápadně se rozšiřuje.

Most v Topole – náš konečný přístav

Nabírá přímý směr a v dálce vidíme silniční most, který nám oznamuje konec plavby. Pádlujeme po pěkném „oleji“ , do boku nám praží nemilosrdné slunce a most se nepřibližuje. Do toho se ještě přidá silný protivítr, který se tvoří na nedaleké velké ploše pískoven. Ale všechno musí jednou skončit, i ta dnešní plavba. S úlevou vytahujeme lodě na břeh, shazujeme ze sebe záchranné vesty a odhazujeme nepotřebné svršky. Jsme v cíli a naše letošní vodácká výprava je u konce! Byla jiná a moc se nám líbila. Třeba příště vybereme řeku Bobr!

Tedy jestli tam není moc Bobrů……:)

Zdárně v cíli:)

Fotky a video: Remi