U Jitřenky

Oddílová akce/Publikováno 3.12.2024

Myslím, že i poslední oddílová akce letošního roku ´= PS = dopadla na výbornou. Ani ten sníh nás letos nepřekvapil. Možná by to bylo i pěkné, plné romantiky, ale my jsme chtěli, mimo tradiční ukončení sezóny, ještě vynést na vrchol Jitřenky novou knížku. Už léta tam byla proděravělá krabička a uvnitř schovaná knížka, která natáhla vlhkost a zplesnivěla. A dominantní skála celé oblasti, vždyť i oblast se jmenuje U Jitřenky, by měla mít důstojnou vrcholovou knihu. Taky jsem se trochu bál, jestli nás podmínky na vrchol pustí, ale to jsme mohli zjistit až u nástupu. Nějak jsem letos při nástupu zakufroval, i když mne místní znalec skal, nedaleko bydlící – Joska zvaný Peruťák dobře navigoval, tak já jsem hned od počátku nabral jiný směr a v neproniknutelných houštinách a divokých břízkách jsem záhy ztratil směr a najednou jsem stál u jiné skály. Tak jsme se museli vrátit a probojovat se hlubokými proláklinami a převislými mechy až k správnému nástupu. To bloudění neodnesla jen moje čest „předsedy oddílu“, ale i péřovka, u které jsem si rozpáral skoro celý rukáv! Byl jsem notně rozladěn a náladu mně spravilo až zjištění, že nástupová spára na Jitřenku je suchá a taky ohnivá voda, kterou jsme před výstupem požili.

Sápeme se spárou

Pustil jsem se tedy do „Dědkova odkazu“, tak se jmenuje jediná cesta na vrchol Jitřenky, kterou v roce 1981 vylezl Zdeněk Matějka s druhy. Moc pěkná cesta na krásnou věž, kde si zalezete ve spáře, v komíně, v položené stěnce a nakonec i po kyzech. Cesta je jen za 4, ale musíte ovládat všechny pískovcové techniky. Písek byl vymrzlý, to my ostatně brzy taky, a tak jsme postupně – já, Jitka, Kamča a Jarča vylezli na vrchol, vyměnili jsme krabičku s novou knížkou, udělali jsme zápis a vrcholové foto, došlo taky k poslednímu vrcholovému přípitku a začali jsme rychle slaňovat.

Zápis

Na vrcholu Jitřenky

Druhá parta už mezitím odešla zpět ke srubu, připravit pořádný táborák, abychom opekli buřty, snědli chlebíčky s pomněnkami, napečené rohlíčky s marmeládou a tvarohem, ochutnali letošní medovinu a všechno to řádně zalili pivem.

U táboráku

Zábava se rozproudila a pokračovala do pozdních hodin. Nezapomněli jsme ani na noční výstup ke Kamenné bráně a do „Jeskyně slibů“, kam nás bezpečně dovedla Jarča.

Brána a Jeskyně slibů

Ve srubu u otevřeného krbu, kde celou dobu praskalo a vonělo dřevo, jsme nakonec spřádali plány na příští sezónu. Zhodnotili jsme co se vylezlo, co je nutné ještě vylézt, kam pojedeme na vodu, jak se povedla oslava 60 výročí oddílu, holky se předvedly i v nových oddílových trikách (a to ne jen v teple u krbu :)) a taky jsme přemýšleli jak zlepšit fungování oddílu…..až, až jsme postupně odpadali a zalézali do svých spacáků nahoru na hambalka. Co se ke mně doneslo, tak nejdéle vydržel být vzhůru Morfin a taky byl ráno první u dveří 🙂