Publikováno 30.6.2023/ Oddílová akce
Podplouváme most v Bardu
V letošním roce to nebyla sázka na jistotu, ale šlápli jsme do neprobádaných vod a to doslovně. Když jsme s oddílem plánovali letošní zájezd na vodu, přiklonili jsme se k návrhu, zkusit jednou nějakou zahraniční řeku a klidně i v nedalekém Polsku.
V úvahu přicházela řeka Bobr tekoucí u Kamiennej Góry a nebo Nysa Klodzka. Po prostudování kilometráže obou řek jsme se přiklonili k té druhé.
Nysa teče nedaleko našich hranic v Klodském výběžku 40 km od hraničního přechodu v Náchodě. Obvyklý celoročně splavný úsek je z Klodzska do Topoly. Za Topolou už začínají velká jezera, kde se ve velkém těží písek a plavba by byla nezajímavá.
Náš naplánovaný úsek řeky z Klodzka do Topoly měří asi 39 km a rozplánovali jsme ho na dva dny pohodové plavby s přespáním v Bardu. Na části řeky nad Bardem jsou čtyři jezy, které se přenášejí a plavba je tu poklidná. Spodní úsek pod Bardem, který má asi 18 km (kilometráž se v různých průvodcích hodně liší) je moc pěkný a jede se tu po svižné vodě. Řeka si v zatopených pískovnách vytvořila nová koryta, meandruje a na mnohých štěrkových náplavkách můžete vidět množství vodního ptactva. Tolik k představení řeky.
V pátek po práci nakládáme do vleku lodě, pádla, vesty a barely a vyrážíme do města Barda, kde máme domluvené místo na postavení stanů. Na místě nás čeká posekaná louka, lemovaná z jedné strany bílými břízami a z druhé strany naší řekou. Ideální místo! My rychle stavíme stany a děti se zas postaraly o rozdělání ohně. Za chvíli už mezi stany plápolá oheň a nad ohněm syčí buřty. Je příjemný teplý večer a těšíme se na zítřek.
Kemp v Bardu
V sobotu ráno nemohou děti dospat a už od šesti ráno je slyšet jejich švitoření. Vstáváme, vaříme snídani a přemísťujeme se s veškerým vodním vybavením do Klodzka. Je nádherný teplý den a není na co čekat, skáčeme do lodí a necháváme se unášet pěkně tekoucí řekou. Je poměrně čistá, ale po nedávných záplavách visí všude po keřích a stromech množství odpadků a u břehů leží mnoho pneumatik. Děti je během plavby začínají počítat a brzy jsou u čísla 27.
Překřtili jsme řeku Nysu na Rzeku pelnou opon.
Přenášení jezů je dost komplikované, jsou hodně rozbité, a tak jsme rádi, že je máme za sebou. Jsme na části řeky, která je využívána komerčními společnostmi, a tak tu přibývají rafty plné „vodních turistů“. Brzy jim ujíždíme a vychutnáváme si okolní přírodu a řeku lemovanou skalními útesy. Kolem 16 hodiny přirážíme ke břehu v našem kempu. Děti se rozprchly na okolní hřiště a na kolotoče, nebo se čvachtají v řece, jako by toho měly za celý den málo 🙂
A je tu neděla ráno, počasí krásné jako přes kopírák toho sobotního. Převážíme auta do Topoly a jsme zvědaví co nás dnes čeká. Tato část řeky se už moc nejezdí. Někde jsou mělčiny, kde by komerční těžké rafty neprojely, nebo záludné meandry, kde se vás řeka snaží natlačit do nečekaných keřů. Nic pro amatéry 🙂 Vyrážíme!
Hned za první zatáčkou se nám otvírá krásný výhled na kamenný most v Bardu, míjíme jeho mohutné pilíře a otvírá se nám další pohled, tentokrát na bílé zdi Baziliky. Po dvou kilometrech přenášíme první a dnes taky poslední jez a pomalu vplouváme do zatopených pískoven. Řeka tu často mění směr a hloubí si nová koryta. Proplouváme štěrkovými meandry a míjíme mnoho naplavených štěrkových ostrůvků. U jednoho zastavujeme, vytahujeme lodě z vody a obědváme. Ale nemůžeme se moc dlouho zdržovat, čeká nás ještě pořádná dávka kilometrů.
Odpočinek na jednom z štěrkových ostrůvků
Stále nás překvapuje rozmanitost okolní přírody. V jednom místě se řeka rozleje do dávno zatopené pískovny a my těžko odhadujeme její další tok. Voda se ztrácí v širokém prostoru, který je zarostlý hustým rákosím a vodním rostlinstvem. Hnízdí tu mnoho kachních rodin, divokých hus a dalšího vodního ptactva. Chvíli bezradně pádlujeme sem a tam a hledáme pokračování toku, až vyplašené husy nám pleskavým zvukem, kdy se svýma nohama odrážejí od vodní hladiny a snaží se vzlétnout ukazují konečně ten správný směr. Řeka se zas stává řekou, zužuje se a místy proplouváme kolem padlých stromů a musíme dávat bedlivý pozor na ponořené větve. Nikomu se nechce spadnout nedobrovolně do řeky. Plujeme dalšími pěknými místy řeky a najednou Nysa zpomaluje a nápadně se rozšiřuje.
Most v Topole – náš konečný přístav
Nabírá přímý směr a v dálce vidíme silniční most, který nám oznamuje konec plavby. Pádlujeme po pěkném „oleji“ , do boku nám praží nemilosrdné slunce a most se nepřibližuje. Do toho se ještě přidá silný protivítr, který se tvoří na nedaleké velké ploše pískoven. Ale všechno musí jednou skončit, i ta dnešní plavba. S úlevou vytahujeme lodě na břeh, shazujeme ze sebe záchranné vesty a odhazujeme nepotřebné svršky. Jsme v cíli a naše letošní vodácká výprava je u konce! Byla jiná a moc se nám líbila. Třeba příště vybereme řeku Bobr!
Tedy jestli tam není moc Bobrů……:)
Zdárně v cíli:)
Fotky a video: Remi
