Publikováno 26.2.2025/Historie
Minulý rok náš broumovský horolezecký oddíl slavil 60 let od svého založení. Není to zas tak dávno, ale těch prvních členů, kteří se podíleli na vzniku samostatného oddílu horolezců už moc nežije. Nebo mají jiné starosti, které s věkem přicházejí a někdy vzpomínky na počátky lezení rychle zapadají a dát vše do souvislostí je už hodně těžké. Sám jsem při plánování výročí oslovil pár žijících členů, kteří byli u zrodu oddílu, osobně jsem je navštívil, hovořil s nimi o lezení v šedesátých letech, oskenoval staré fotky, pídil se po nových informacích, ale nic jiného, co bychom už nevěděli jsem nevypátral. Ale nebyl jsem na přípravu oslav našeho výročí sám. Když jsme s Bohoušem Stillerem dávali dohromady seznam lidí, které jsme chtěli pozvat na setkání, zmínil se také o Jiřím Kopeckým, který údajně také figuroval na seznamu prvních zakládajících členů. A to byla ta správná trefa do černého, jak jsme později zjistili! Na setkání v Křinicích jsem se osobně s Jirkou seznámil, potvrdil jsem si, že byl opravdu jeden ze zakládajících členů oddílu a jen velmi krátce jsme naťukli téma – historie lezení na Broumovsku. Byl to opravdu jen krátký rozhovor, ale domluvili jsme se na pozdějším setkání na nějakém klidnějším místě a že mně rád odpoví na mé otázky. O to víc jsem byl překvapen, když mne brzo po našem rozhovoru přišel od Jirky obsáhlý e-mail, kde Jiří popisuje dobu, v které oddíl vznikl a nové podrobnosti o jeho založení. Moc mu za to děkujeme!
Předseda
Zde tedy upravený e-mail Jiřího Kopeckého:
Několik poznámek k již méně známému počátku organizace horolezectví v Broumově a na Broumovsku, sepsaných při příležitosti připomenutí 60 let od založení horolezeckého oddílu při TJ Meopta Hynčice v roce 1964 – později horolezeckého oddílu TJ Slovan Broumov a nynějšího DKH Broumov
————————————————————————————————————————
Poválečným odsunem německého obyvatelstva a osídlení tohoto území novým převážně českým obyvatelstvem nastala také i v Broumově a na Broumovsku situace, za níž byla zcela zpřetrhána dosavadní kontinuita všech společenských, kulturních i historických vazeb obyvatelstva s tímto krajem. Německé obyvatelstvo žijící zde od 14. století od kolonizace předtím převážně pustého pohraničního kraje českého království (ale na území vždy historicky českém) v národnostní převaze bylo za ta století s tímto krajem bytostně spjato. Bylo vázáno spíše na sousedící Dolní Slezsko rovněž s německy hovořícím obyvatelstvem, než na sousedící území s česky hovořícím obyvatelstvem. Za ta staletí si místní němečtí obyvatelé vytvořili hluboký vztah k tomuto území jako ke své domovině s existencí obrovské a silné kulturní a společenské aktivity. Náhlým odsunem německého a příchodem nového českého obyvatelstva se situace výrazně změnila. Nové obyvatelstvo osídlující odsunem vylidněná města a vesnice pocházelo nejen z českého vnitrozemí, ale bylo tvořeno i řadou jiných národností (Slováci, Rumuni, Maďaři, Bulhaři, Řekové ad.) – odlišné jazyky a odlišná mentalita přinášely řadu problémů a neporozumění, což ztěžovalo proces dosídlení po dlouhou řadu let a zpomalovalo hospodářský rozvoj celého kraje. Většina nových obyvatel až na malé výjimky přicházela i na Broumovsko jako na cizí a neznámé území bez jakéhokoliv vztahu ke zdejšímu přírodnímu prostředí a bez vztahu k historickému odkazu kraje. Často docházelo i k ničení všeho co ještě nápisem či jiným označením připomínalo nedávnou německou minulost. Je jasné, že za této situace, které napomáhala i politická situace desítky let trvající komunistické totality nepříznivé pro pestré a svobodně vedené společenské aktivity, bylo zakořenění nového obyvatelstva v tomto kraji velice těžké a problematické. Aby i nové obyvatelstvo „srostlo“ s tímto velice malebným krajem s bohatým přírodním prostředím i kulturně-historickými památkami, aby se tento kraj stal i pro ně „novou domovinou“, to je velice dlouhý a jak se ukazuje vícegenerační a dnes ještě zdaleka neukončený proces. K „zapuštění kořenů“ v tomto kraji je však nutné nejen se s tímto krajem řádně seznámit jak po stránce jeho přírody i historie, tak i vytvářením potřebných a společensky prospěšných vzájemných vazeb. Bylo tomu tak i v minulosti, kdy za společenského zájmu vznikaly nejrůznější sportovní nebo kulturní spolky a organizace, významně zvyšující úroveň a vyspělost společnosti. Po roce 1989 se v tomto směru již otevřely všechny možnosti v rozvoji společenských aktivit, mnohé tradiční však za zájmu obyvatel vznikaly (nebo byly obnovovány) již záhy po roce 1945, s dosídlováním Broumovska českým obyvatelstvem. Takto byla obnovena také přetržená kontinuita zájmových organizací jakou například byla turistika s předchozí dlouhou tradicí, nebo i horolezectví s dosud ne zcela známými počátky. Ze zájmově příbuzných aktivit má organizovaná turistiky v Broumově počátky v roce 1886 a s rokem 1946 kdy zde byla obnovena poválečná aktivita již současné česky organizované turistiky. Horolezectví bylo ve skalních oblastech Broumovska provozováno již před 2. světovou válkou i na městu nejbližších Broumovských stěnách. Z tohoto období je více známá aktivita horolezců přicházejících do zdejších skal především z velkých německých center (Dresden, Breslau, Berlin apod.), velmi málo informací však je o organizování místních lezců ze samotného Broumovska. Pátrání o těchto místních počátcích a organizacích je velkým, důležitým a také zajímavým úkolem pro současnou horolezeckou organizaci. A stejně tak je tomu i v turistice a případně i speleologii. Speleologie jako třetí z těchto spřízněných aktivit má jisté organizační počátky v roce 1979 (vznikem ZO České speleologické společnosti 5-03 Broumov), ale ještě s předchozím desetiletí aktivit oddílu krasové turistiky v TJ Meopta Hynčice a následně v TJ Slovan Broumov. Jako účastník „poválečné“ obnovy těchto aktivit a pamětník s tím spojených událostí rád připisuji několik poznámek k dění z počátků těch současných organizací.
Klub českých turistů v Broumově zahájil svoji poválečnou činnost již na podzim roku 1945, ale Zemský národní výbor v Praze vyhověl jeho žádosti o schválení až v únoru 1946 a první oficiální schůze se konala až 8. listopadu 1946. V prvních poválečných letech však nevykonával nějakou výraznější činnost a v roce 1949 se ze samostatného subjektu stal součástí TJ Slovan Broumov (stalo se to v rámci první reorganizace sportovních a zájmových organizací po únoru 1948). Jeho hlavní aktivita byla soustředěna na obnovu značení na stávajících turistických cestách, což mimo jiné znamenalo převedení německého nejednotného tvarového značení do jednotného systému českého pásového značení. Některé z prvorepublikových turistických příhraničních tras však z počátku nemohly být obnoveny, a to z důvodu nové situace polohy Broumovska při tehdy jen málo průchodných československo-polských hranicích (průchod jen na málo celnicích – pro soukromé účely byla nutná pozvání prověřována apod.). Tehdy po roce 1948 byl podél celé této hranice na Broumovsku (podobně jako i jinde na této „bratrské“ hranici) vybudován vysoký drátěný plot a někde i strážní věže a především udržovaný oraný a hladce uvláčený pruh země pro snadnou kontrolu překračování polskými pohraničníky přísně střežené hranice. Tato situace byla velikým krokem zpět oproti dřívějším možnostem (před rokem 1938) volného turistického pohybu nejprve přes rakousko-pruskou nebo později prvorepublikovou československo-německou hranici. Po roce 1948 byla úřední snaha turistiku od hranic pokud možno vyloučit.
A tehdy z iniciativy zaměstnanců podniku Meopta v Hynčicích u Broumova byla v roce 1964 ustavena TJ Meopta Hynčice, sestávající z oddílů turistiky, horolezectví a ZTV – předsedové oddílů byli : Jiří Kopecký, Josef Bek a Jaroslav Valeš, který byl i předsedou celé TJ. Převážně mladí členové turistického a horolezeckého oddílu za velké aktivnosti počali rozvíjet širokou a pestrou škálu celoroční činnosti. Po pár letech již nově proškolení cvičitelé vedli pěší a vysokohorskou i zimní turistiku a později i speleoturistiku na značně vysoké a uznávané úrovni, stejně tak tomu bylo i v aktivitách horolezeckých. Vedle častých jedno- i vícedenních pěších túr byly organizovány i akce ve slovenských vysokohorských a krasových terénech, lyžařské přejezdy hřebenovek českých i slovenských hor (i v naší oblasti několikrát opakovaný „Zimní přechod Jiráskova kraje“ se 108 km dlouhou trasou procházející hřebeny a skalní města na Broumovsku měl vždy absolventy z celé země), také i tradiční zimní táboření na Ostaši (později bylo organizačně převzato polickými turisty a přeneseno na Hvězdu).
Za tehdejšího diktátu komunistů do všech složek života společnosti došlo i k celostátně nařízenému sjednocení údajně roztříštěných sportovních oddílů nejrůznějšího zaměření v obcích, podnicích nebo v družstvech do centrálních Tělovýchovných jednot (tomu procesu se říkalo sjednocení tělovýchovy), které byly součástí komunisty řízené a kontrolované Národní fronty. Tento proces samozřejmě postihl i Broumovsko, kde byly naplánovány pouze dvě TJ a to v Broumově a v Meziměstí. Po velmi bouřlivých jednáních vedených na MNV v Broumově (většina sportovců si toto sjednocení nepřála) však byla i TJ Meopta Hynčice člensky převedena do TJ Slovan Broumov, která v té době byla ve značném úpadku.
Řada členů HO ve staré i nové TJ byla aktivní i v turistickém oddílu, který při členské základně 40 – 50 členů byl mimo klasickou pěší turistiku velmi aktivní i ve vysokohorské, zimní i krasové turistice, trochu rovněž i ve vodní turistice a mototuristice – tato členská duplicita umožňovala velmi intenzivní a pestrou celoroční aktivitu jak obou vlastních oddílů, tak i účast na centrálních turistických a horolezeckých akcích, případně i zahraničních akcích obou sportů (dostat se do zahraničí bylo tehdy dost složité i v případě tzv. socialistických států). Hodnotné a ceněné aktivity nově pokračující pod hlavičkou TJ Slovan Broumov našim členům otevřely i cestu k zahraničním akcím a zájezdům, které se tehdy uskutečňovaly prostřednictvím cestovní kanceláře Sport-Turist. Broumovští se tak dostávali nejen na běžné zájezdy Sport-turistu od pobytové až po náročnou aktivitu, ale i na expedice Ústředního odboru turistiky s náročným vysokohorským programem v Mongolsku nebo v Alžíru (z Broumova účast Horst Bauer). Expediční akce krasové turistiky do Bulharska (Trojan ´72 v propastech pohoří Stará Planina), na Krym a na Kavkaz organizačně vedl J. Kopecký z Broumova. V dobré sportovní úrovni se turistický i horolezecký oddíl v Broumově dočkaly i roku 1989, po němž i v nich došlo k reorganizacím a změnám, které jsou dnešním členům již dostatečně známé.
Pokud si pamatuji, první terénní akcí horolezeckého oddílu byla jarní akce na skalách na Bišíku (mezi skalami bylo ještě dost sněhu, ale stěny již byly suché), k teoretickým potřebám i praxi lanové techniky nám mnohokrát posloužila i tělocvična vybudovaná v jedné nevyužívané výrobní hale v Meoptě. Po několik zimních sezon jsme vždy 2x až 3x pobývali celý víkend na chatě HO Tepna Náchod Čochtan v Obřím dole v Krkonoších, kdy vždy probíhal výcvik postupu na ledu a sněhu v roklích a skalních žebrech Studničné hory. Tato soustředění byla určena jak našim horolezcům, tak i vysokohorským turistům. S HO Tepna Náchod byla vedena dobrá spolupráce s mnohem zkušenějšími kamarády, dále i s HO Hradec Králové. Členové HO TJ Meopta Hynčice a později TJ Slovan Broumov také postupně procházeli kurzem ve Vysokých Tatrách.
Trochu jsme také byli organizačně zapojeni do prvních ročníků horolezeckých filmových festivalů od prvního promítání v sokolovně v Polici nad Metují, které předcházelo jejich realizaci v Teplicích nad Metují. Pro kamaráda Míru Šmída jako hlavního organizátora jsme vypomáhali hlavně projekční a další technikou zapůjčenou v naší fabrice (Meopta Hynčice).
Z většího počtu zakládajících členů HO je dobré se zmínit alespoň o dvou :
1)
Horst Bauer byl broumovským rodákem, zaměstnáním technologem n.p. Meopta Hynčice. Po roce 1990 se stal soukromým reklamním fotografem. Jako fotograf skalních a horských terénů byl znám od samotných počátků, tvořil a vystavoval snímky z našich i zahraničních horských terénů (z těch především z Alp (Dolomity, Vysoké Taury, obl. Mont Blanc i Julské Alpy ad.). Jako fotograf se účastnil i turistických expedicí ÚOT ČSTV do Mongolska a Alžíru (na Saharu), soukromě navštívil i Špicberky a Grónsko. Významně se zapsal i do propagace přírodních krás Broumovska v několika svých fotografických publikacích, ve kterých podchytil i atmosféru lezeckých výstupů v terénu skalních měst na Broumovsku. Jeho zdárnou kariéru ale přerušila předčasné úmrtí při tragické dopravní události …
2)
Dušan Sádlo Danda celý život pracoval manuálně v zemědělství, lámal vápenec v Otovicích a nejdéle pracoval jako dělník ve slévárně litiny nejprve v Žabokrkách a později v Olivětíně. Byla to velmi svérázná postava turistického, horolezeckého a jeskyňářského dění, která byla příčinou až legendárních příběhů spojených s jeho osobou, jeho „až praštěnými aktivitami“ a jeho charakteristickou povahou. Unikátní už je pouze fakt, že především jako pískař lezl v našich skalách i těžké cesty i při jako obrovské zrakové vadě, která mu dovolovala vidět jen pár málo metrů nad sebe a pod sebe – legendární jsou také příběhy které dávala HS v Krkonoších na všech školeních a besedách o nebezpečí hor v zimním období jako odstrašující příklady, jejichž „hrdinou“ byl Danda. Byl to však „kamarád do deště i nepohody“ …
Já sám (ročník 1936 /jako Danda/) jsem první reálný kontakt s horolezectvím získal v roce 1952, když jsem se při dovolené (byl jsem tehdy absolventem lodně-strojnické školy v Bratislavě) seznámil při pobytu na chatě pod Ostašem s Ladislavem Škaroupkou z HO v Náchodě a spolu s mojí starší sestrou Irenou jsme za jeho vedení slezli první skalní věže v Kočičích skalách – o rok později jsem s ním lezl další cesty i na Ostaši i v Teplických skalách a mnohem později i v Tatrách. Od středního věku jsem se již věnoval různým formám turisticky (především vysokohorské) a s největší intenzitou speleologii – hluboký zájem o horolezeckou problematiku mne však provází (sledováním a četbou) až do současného věku těsně před devadesátkou …
————————————————————————————————————————
Toto mne v souhrnu bez ladu a skladu či nějaké koncepce napadlo napsat a svěřit se v důsledku mého přizvání k nedávnému jubilejnímu setkání broumovských horolezců v restauraci Amerika, čemuž jsem byl velmi rád a za což ještě znovu srdečně děkuji. Budu také velmi rád, vznikne-li na to nějaká reakce.
Zapsal : Jiří Kopecký (st.)
základní organizace České speleologické společnosti 5-03 Broumov
