Poslední slanění 2018

27.11.2018 Oddílová akce

---

Skvělá lezecká sezóna skončila a tak nezbylo nic jiného, než ji řádně ukončit. Pro broumovský oddíl –  jejich typickým posledním slaněním.

Před plánováním letošního termínu PS, jsem krátce zapochyboval, jestli má smysl pokračovat v organizování oddílového slanění, které jsme v této podobě začali dělat někdy kolem roku 2000? Nějak se mi zdálo, že o tuto akci už není takový zájem, jaký býval v minulosti. Jestli raději neobjednat nějakou hospodu, tam si dát pivo a guláš, vést chvíli řeči a pak jít spokojeně domů do svého „pelechu“. Tak to převážně dělají okolní horolezecké oddíly.

 Ale pak jsem si prošel archivní snímky z prvního zdokumentovaného slanění z roku 2002 a nabyl jsem přesvědčení, že pokud se nás bude scházet minimálně pět a bude nám fajn, tak to smysl má!

PS – Fotka z 15.10.2005

A nakonec jsem byl mile překvapen, kolik se nás na „slanění“ letos sešlo a jak jsme si ho užili! Po příchodu na chatu jsme  ani nestačili narazit soudek, a už se spěchalo lézt.  Nikoho neodradila nástupová „širočina“ do čtyřkové cesty, a tak se nás všech čtrnáct, z dvaceti zúčastněných vyškrábalo na vrchol!

Ano počítal jsem dobře! Postupně se nás u večerního ohně sešlo dvacet! To je možná oddílový rekord.

Z dobré nálady nás nevyvedla ani odpolední pátračka. Dva nejstarší členové oddílu, Franta a Zdenda, si chtěli zkrátit cestu od věže na chatu, a tak to vzali „zkratkou“. A aby si to moc nekomplikovali, tak se oba vydali jiným směrem a ztratili se navzájem! Ještě že měl Zdeněk mobil a zavolal mně. Postupně jsme se našli, ale po Frantovi jako když se zem slehne. Až informace od polských turistů, že nějaký dědeček si to ,,štráduje“ ke Koruně, to znamená na opačnou stranu než je chata, nás přivedla na stopu a nakonec i k samotnému Frantíkovi!

Ale to už jsme byli zpět na chatě, konečně se narazil soudek, opekly se špekáčky a pod vedením Jarmily jsme zašli do blízké závalové jeskyně.

V jeskyni

Přes  Kamennou bránu jsme se pokochali  pohledem na Broumovsko  a vrátili se k plápolajícímu ohni. U něj jsme vydrželi dlouho do noci. Bylo o čem povídat. Lezecká sezóna byla letos dlouhá. V horách i na pískovcích se podařily pěkné výstupy a bylo z čeho bilancovat.

A „poslední slanění“ nám dává jedinečnou příležitost, abychom se všichni sešli a všechny ty naše akce probrali. A je to jedno, jestli někdo s dětmi lezl  pětky  a druhý práskal desítky.

Myslím, že se slanění vydařilo. Ostatně, můžete se v komentářích pod článkem vyjádřit!

Díky všem za přinesené pochutiny, Martinům za pivo, Joskovi za medovinu, Zdendovi za výbornou slivovici, Aleně za Kofily a Kátě-Míše za skvělé chlebíčky 🙂 Snad jsem nezapomněl někomu poděkovat:(

 

Fotili Martinové a výběr z jejich fotek je zde.

A  taky Míra, odkaz na jeho fota je  zde.

Nějaké  „úsměvné“ fotky jsem si nechal na výročku do Hejtmánkovic. Jak jsem si stačil všimnout, tak i Zdeněk s kamerou něco točil, tak se těšíme, až to uvidíme!

Jak se plete vánočka, nebo dračí smyčka? 🙂 🙂 🙁